Tak jako dětem, nastal i Oskarovi čas, přestat dělat lotroviny a začít chodit do školy. Nedostal sice svůj školní batoh, ale co na tom, stejně všechno nesla panička. Stahovací obojek, náhubek, oblíbenou hračku, očkovací průkaz a hlavně oblíbené piškotky.
V sobotu 8.září to vypuklo. Venku bylo ošklivo, že by "slušní lidé psa nevyhnali", ale Oskar musel na cvičák. Dostal náhubek, chvilku se s ním pral jen aby ho dostal z fífáku dolů, pak rychle do autobusu. Co rychle, autobus nemusí, tak se před schůdkama - mimochodem jsou tam jen jeden, maximálně dva, zapře předníma nohama jako koza, a lidičky, dejte si mně dovnitř jak umíte. Tak je nastoupeno, hurá do Butovic a odtud do dalšího autobusu směr Hutmanka. Tam je cvičák ZKO Jinonice-Oskarova škola. V autobuse horor, panička spocená, ještě že cesta netrvá dlouho.
Ve škole se sešlo psích uličníků tak akorát . Krátké seznámení, očichání a jde se na věc. Teda na cvičnou louku. Oskar se moc snažil, panička taky a páníček se pokoušel udělat pár fotek. Hodinka cvičení utekla jako voda a nejlepší byl konec. To se všichni školáci, jejichž páníčkové měli ještě čas, sešli vzadu v lítacím prostoru a začalo se řádit. A protože bylo po dešti, kromě mokrých psů si každý ještě odvážel domů psa bláťáka.
takže za týden psí kamarádi ... zase budem řádit