Dubnové zážitky
Duben proběhl ve znamení lumpáren . Většinou jsem chodil do Prokopáku a tam si užíval volnosti s kamarádama. Hlavně se Sísou, Lolou, Sárou, Edíkem i jinými hafíky, co zrovna procházeli okolo. Důležité je, že si všichni rozumíme a sneseme se..
Nejvíc jsem řádil se Sísou - téměř každý den, a skoro pokaždé z toho byla nějaká lumpárna: tak třeba hned 2. dubna - od rána svítilo sluníčko a já vyrazil na pole, na pravidelné lítání. S Lolou, Sísou, Aňou a Žofinkou. Samý hezký psí holky. Ale jsou to potvory, asi se na mne domluvily, protože mi dávaly dost zabrat. Teda až na Žofku. Ta je z nás nejstarší a taky nejrozumnější. Taky přijde z každé prochajdy čisťoučká, né jako já. Zase jsem byl dneska jako prase,protože na nás jedna louže čekala. Nic moc vody, zato bláta habaděj. Jo a taky jsme se společně vyváleli v oranici. Můžu doporučit, protože je to skoro jako ve sněhu. (no jo sníh je fakt lepší). Musel jsem vyzkoušet jaké je koupání nasucho. Tak se totiž koupou ty chlupatý potvory, co mám na starost doma. Sice nemají přímo hlínu, ale písek... ale práší to zhruba stejně. Pak jsem se doma předvedl - panička si připravila housku, šla si ko kuchyně pro kafčo a když se vrátila, stál jsem v obýváku s houskou v tlamě. Byla suchá a tak jsem si k ní (i když jsem jí dávno sežral)ukradl večer z kredence plátkový sýr. Páníček se otočil, já se jen tak koukl na linku, cože to tam voní. No a pak nevím... najednou jsem měl ten sýr v tlamě ... a páníček, že prej jsem zloděj a že mu nemám chodit na oči.
Nebo hned další den - ten taky stál za to:celý den byl jak vymalovanej, krásně teploučko, však jsem si to se psíma holkama krásně užil. No ale taky jsem se zase pěkně zprasil, nejdřív jsem se navoněl v kobylinci - taková svěží jarní vůně no a pak jsme se Sísou tak dováděli, že jsem byl hrozně zmazaný. dneska jsme hodně zápasili a Sísa vyhrávala. Pořád jsem se válel po poli a kožich jsem měl jednak po ránu mokrý, pak od bláta, uslintaný od Sísy a plný starých úlomků vojtěšky. (doma mne panička vyčesávala a vypadalo to, jako kdyby vyhrabávala z trávníku ten suchý bordel)Jo taky se ukázal na poli erotoman Max, hned začal kroužit okolo Loly, ale já na něj štěkal jen z povzdálí. Posledně jsem se neudržel a jak obskakoval Sísu, tak jsem ho štípnul do prdele. Myslel jsem, že si toho ani nevšimnul,jak byl zaláskovanej. Ale pamatoval si to, a pak mi dal co proto. Musel jsem upalovat jak ďábel. A taky musím být pro příště ve střehu - paměť má fakt dobrou. Celé dopoledne jsem se povaloval na balkoně a hlídal tam papouchy. Pak panička odešla do práce a nechala mi tam 4 piškotky. Ale zapomněla na zemi tašku piškůtkovku otevřenou a co bych to byl za psa, kdybych nenahlídnul. A představte si jak jsem se měl - bylo tam půl pytlíku té dobroty. Když se vrátila mladší panička ze školy, zbyl na ní jen prázdný obal.
5.duben byl ve znamení agility.Konečně se to příšerný vedro umoudřilo a je tak akorát. Ráno jsem si zase zadováděl s holkama ve vojtěšce - už pomalu roste a políčka se krásně zelenaj. Ale byla dost rosa, takže jsem opět vypadal. Tentokrát jsem ani nešel do vany, protože bych nestačil uschnout. Tak jsem jel na cvičák umouněnej jak nějakej bezdomovec. Ale prej mne panička dneska vydrbe šamponem. To jsem zvědavej, už mi to slibuje někdy od února. Na cvičáku se mi mooc líbilo, protože jsem se zamiloval. Byla tam fenka borderky, nikdy jsem ji tam ještě neviděl. To jste měli vidět jak jsem vyváděl. Panička povídala,že dneska ze cvičení nic nebude, protože jsem nikoho nevnímal, jen tu psí krasavici. Ale než jsem začal výcvik, odešla. Dnešní hodinu jsme začali jednotlivé prvky agi spojovat. Takže skočka,skočka a pak to panička zvorala. Měla mne navést na kladinu a zcela nepochopitelně mne zastavila. Můra jedna. Pak třeba áčko, tunel, skočka,skočka - ale tu druhou se mi skákat nechtělo. No a pak áčko, tunel, kladina a to jsme oba zvládli dobře. Nakonec se trénoval paničkou obávaný slalom. Mně to bylo šumafuk. Nějak se provlním a bude to. Po návratu domů jsme si oba trošku odpočali a pak to začalo. Panička mě opravdu vykoupala šamponem. louho trvalo, než mi promáčela kožich. Pak mne drbala a drbala, až jsem toho měl dost. A ona taky, protože byla zráchaná skoro jako já. A navíc jí ještě postříkala sprcha, když šla vydrbat vanu. Vypadala jako by se koupala se mnou. Pak už jsem byl tak unavený, že jsem usnul a panička toho samozřejmě využila a začala mne česat. Ach jo, to je teda dneska psí život. A ve finále mi ještě vytáhla z čela zakouslý klíště.
11. duben byl docela náročnej. Ráno jsem se konečně setkal s Larissou. Však už bylo načase, protože jsem ji viděl naposledy někdy v únoru. Byl jsem radostí bez sebe, ale ona nechtěla moc běhat. Jen tak si počmuchávala na poli a já kolem ní kroužil. Na zpáteční cestě jsem narazil na Maxe a on se tvářil, že si se mnou potřebuje \"něco vyřídit ohledně Sísy\". Dopoledne jsem zase hlídal Adámka, tahali jsme se o hračky a tak. Jeho zajímají ty moje a mne zase ty jeho. Ale chtěl bych mít nejradši všechny jen pro sebe. Hned po \"o\" jsme vyrazili skoro všichni na dlouhatánskou prochajdu do Prokopského údolí. Řeknu vám, byla fuška všechny uhlídat pěkně pohromadě. Měl jsem plné packy práce. První zastávka byla hned na mém poli - chytal jsem frisbee.Pak jsme se zastavili u takové moderní studánky. Všichni se smočili, jen já jí chtěl podepsat. Ale to mi panička nedovolila. U bývalého klukovického koupaliště bych se potřeboval rozpůlit. Chtěl jsem být v potoce, ale zároveň jsem potřeboval hlídat Adama na pískovišti. No jsem šikovnej a zvládnul jsem oboje. Pak už jsme konečně dorazili na to psí sportoviště. Ale panička byla zklamaná. Z kladiny tam byly jen 3/4. Takže se dá jen vylézt nahoru, chvilku jít rovně a pak - paničko sundej mne. Pak tam byly dvě skokové překážky a áčko tak strmé, že bych potřeboval horolezecké lano, abych se dostal nahoru. Ale naštěstí bylo obsazeno - nějaké dvě baby si tam opalovaly špeky. Byly tam taky ovce a kozy. A já truhlík se jich bál. Poslední zastávka byla v Hlubočepích u Jezírka. To leží uprostřed skal v bývalém vápencovém lomu. Hned jsem si do něho vlezl (na kraj samozřejmě) a pozoroval tam kačeny a labutě. Pak už jen cesta třema autobusama (jezdícím schodům v metru se musíme vyhnout)a hurá doma k misce s granulema (nesnídal jsem). Jenže bylo obsazeno - granule ochutnával Adámek. Ani mi to moc nevadilo. Dostal jsem totiž k večeři rýži, omáčku a maso.
16. duben byl z mého pohledu, suprovej :-) A přitom vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že budu zase v maléru. Šli jsme jako každé ráno na pole a já si čmuchal a pobíhal jako vždycky. Pak jsem si zadováděl s Lolou ve vojtěšce, paničky pokecaly a osiřeli jsme.Během chvilky ale přišla Sísa a šlo se na prochajdu skrz pole. Panička si zrovna libovala, jak jsem dneska čisťoučký, protože nebyla rosa a já tudíž nebyl zráchaný. A v tu chvíli jako když do paničky práskne. \"Oskare, ty dobytku hnusnej\",řvala jak pominutá a já se smál na celou tlamu.\"V čem se to válíš ty prase\", pokračovala. \"Jestli je to hovno, tak tě hodím do popelnice\", vyhrožovala mi :-) Samozřejmě, že to bylo h...o, pěkně jsem se v něm ovoněl a Sísa taky. To už šly na paničku mrákoty,čuchla ke mně a řvala:\"to je lidský, já tě Oskare ještě pobliju\".Copak můžu za to, že jsou lidi prasata a vyhodí pytel toho nadělení do vojtěšky?! Než jsme dorazili domů, tak to na mne uschlo a měl jsem hned moderní účes. Někdo používá na bodlinky ve vlasech gel, mně stačilo tohle a měl jsem to zadarmo :-) Vřele doporučuju. Doma mne panička zabalila do starýho hadru,aby se náhodou taky neovoněla a mrskla mne do vany. Přitom vydávala legrační zvuky :-)No a tak jsem zase byl nešťastnej a našamponovanej. Čert aby to spral. Jo a pak ještě musela vyprat kšíry, kus vodítka a odhovnit psí známky :-)
28. duben byl ve znamení polní bitvy.. A dokonce tekla krev!! Naštěstí nebyla moje. Ještěže se paničce nechtělo vstávat a trochu jsme se opozdili. Určitě bych taky nějakou schytal. A kdo bojoval? Přeci sexuální maniak Max (francouzský buldoček)a ridgeback Garp. Z obou mám vítr a oběma se nejradši vyhnu. Oba jsou palice dubový a neustoupí ani jeden. My potkali Maxe, důstojně si vykračoval a jak uviděl malou Sáru, hned chtěl uspokojit svůj chtíč. A přitom vypadal pěkně zbědovaně. Uši samou krev, teklo z něj jak z vola. A Garp měl prej pokousaný a podrápaný břicho. Pak jsme se vydali na prochajdu se Sárou a se Sísou. Skoro žádné jiné hafany jsme dneska nepotkali. Ale objevili jsme se Sísou lesní cestu, na které byla spousta vyježděných míst plných blátivé vody. Tušíte správně. Prolezli a probrodili jsme se skoro všema. Některýma i několikrát. Byli jsme sice jak čunčové, ale ono to uschlo a nějak se to samo odrolilo. (o vojtěšku). Panička říká, že jsem jak chameleon. Tuhle zelenej od vojtěšky, pak žlutej od pampelišek a dneska hnědej :-)