Poslední den se sourozenci
13.6. 2007 Poslední den se sourozenci a kamarády
Dneska byl zase nádherný den. Sluníčko už od rána hřálo a já spolu s ostatními štěňaty lítal po zahradě, hrál si na schovávanou a přetahovanou. Občas jsme vlezli do skleníku a k nemalé radosti naší paničky jsme si v něm hrabali nebo alespoň odnesli květináče. A když nás všechna tahle práce a dovádění zmohly, odpočívali jsme po stromem pěkně v chládečku.
Pozdě odpoledne přivedla panička na zahradu nějaké dvě ženské a ty hned začaly jásat nad všemi štěňaty. Všichni jsme je hned obklopili, skákali na ně a vyžadovali jejich pozornost. Jakmile některého z nás pochovali, odvděčili jsme se jim dokonale umytým obličejem. Vypadalo to, že dneska některý z nás opustí naše řady. Nedávno odešla moje sestřička Olinka :-( Docela se mi tyhle lidičky zamlouvaly, mohla by s nima být legrace. A tak jsem se snažil, aby si mne pořádně všimly. Ale ony chtěly asi nejspíš Markuse. Ten byl dlouho uvelebený té mladší na klíně a radostí se mohl zbláznit.
Ale nakonec se přeci jen rozhodly pro mně. A víte proč???? Protože jsem byl menší!! Ony ty bláznivky jely přes celou Prahu autobusem a metrem a nevzaly si ani obojek s vodítkem. Jen nějakou přepravní tašku, která byla přesně na mně. To jsem měl štěstí co?
Moje nová panička, já jsem pod židlí, a ten krásně zbarvený loudil je Markus
Hurá, mám novou paničku
ještě si naposledy společně začucháme, já jsem ten zlaťáček vepředu, druhý zlaťáček je moje sestřička Opavia. Druhá moje sestřička, trikolorní Olympia je už v novém domově.
Tak tohle je Markus a jak si spokojeně lebedí, že má moji paničku jen pro sebe
Měl jsem takovou radost, že si ze všech štěňat vybrali právě mně, že jsem se ani nestačil s nikým rozloučit. Ocitl jsem se v náruči té starší paní a už jsme se vydali na cestu do mého nového domova. Co mám povídat, jízda autobusem a metrem se mi vůbec, ale vůbec nelíbila. Všude plno lidí co mně okukovali samý hluk a rámus. Nebavilo mně to, snažil jsem se prohrabat oknem ven. Já chci zpátky, koukal jsem hned na jednu a hned na druhou paničku. V autobuse mi bylo horko a v metru to zase moc foukalo. Ale cestu jsme přežili a teď si obhlížím svůj nový domov.