První dny v novém domově
Hurá, cestu mám za sebou a čeká mně obhlídka bytu. Musím říct že to není špatné. Zahrada to sice není, ale snad se mnou budou chodit hodně ven. Dobrý je, že můžu lítat přes obývák, kuchyň a chodbu pěkně dokola. Jsem celkem spokojený, ale v kuchyni jsem narazil na další zvířata. Panička mi vysvětlila, že to jsou papouškové. No dobrá, aspoň si budu mít s kým hrát, pomyslel jsem si. Ale proč na mne proboha ten jeden pořád volá Kubíčku, když jsem Oskar?????? Mám z toho zmatek. A v obýváku, tam mají v kleci dva malé psíky. Koukám na paničku a mám v očích otázku. Já budu taky s nima v kleci? Ale panička se směje. Kdepak Oskárku, ty jsi pejsek a ti dva, to jsou činčilí kluci Mates a Bubák. No dobře, neznám je, ale určitě se s nima budu kamarádit.
Je toho na mne pro dnešek moc, přeci jen už je večer. Tak ještě nějakou ňamku a půjdu spát. Snad nebudu plakat po mamince a ostatních štěňatech.
Matýsek
Bubák
Kubíček
Čiko (ten žlutý) a Kokýn
Kluci, pojďte si hrát .....
Noc proběhla hladce. Spal jsem v pelíšku, který byl u postele paničky. Ještě než jsem se uložil ke spánku, dostal jsem trošku granulí a samozřejmě vodu. V noci jsem vůbec neplakal ani necestoval po pokoji. Jen když se mi chtělo čurat, začal jsem se vrtět a panička na sebe rychle hodila oblečení (samozřejmě že na pyžamo, aby se nezdržovala) a upalovali jsme před barák.
Ráno jsem dostal pochvalu, že jsem hodný chlapeček.